Drazí kamarádi,
slunce vychází nad obzor každým dnem pod stále menším a menším úhlem až se jednoho dne neukáže téměř vůbec, sobi mají jinovatku u čumáčku (či nozder) a krajina zapadala sněhem. Neklamné znamení blížících se Vánoc. Dnes se vydáme prozkoumat jak tráví vánoční svátky a konkrétně přímo Štědrý večer naši kamarádi z Norského království.
I naši norští přátelé zdobí své příbytky a vánoční stromečky stejně jako to máme ve zvyku my, snad jen u těch stromečků s tím rozdílem, že mezi ozdobami můžeme nalézt ve větvích i malé norské vlaječky a julekurvery, což jsou takové tradiční papírové košíčky které mohou být naplněny sladkostmi, oříšky či rozinkami. Na Štědrý den se pak mnozí schází na odpolední vánoční mši po které zamíří do svých domovů usednout u nazdobených stolů, aby pozřeli sváteční krmi. Ta se rodinu od rodiny mírně liší, nechybí však tradiční vepřová a skopová žebírka doplněná zelím, jablky, švestkami či brusinkami, klobásky a nebo tradiční vánoční treska Lutefisk. Ne každý však tresce holduje, neboť způsob její přípravy je poněkud vzdálený našim zvyklostem. Původně sušená treska se pro změknutí naloží do vody, poté do louhu a po této vydatné rehydadrataci je dále připravována ke konzumaci. Jako dezert se podává rýžová kaše doplněná ovocem nebo marmeládou, občas vylepšená i šlehačkou a tu a tam se v misce nachází i mandlička, kterou kdo objeví štěstím a radostí bude v dalším roce přímo zahrnut - to v případě kdy se alespoň o trochu rozdělí s vánočním skřítkem. Ani v norské domácnosti nechybí vánoční cukroví a i nám známý perník který nazývají pepperkaker.
Dárky dle pověsti nosí zakrslý Santa Claus, skřítek Julenissen. Ale protože je norské království země rozlehlá a kvůli svým krátkým nohám by nestíhal oběhat všechny domácnosti, dávají si dárky v jeho zastupení navzájem členové rodiny. A tady se dostáváme k dalšímu rozdílu oproti našim zvyklostem. U nás Ježíšek píše na dárky pouze jméno obdarovaného, kdežto v Norsku je na dárku napsáno i od koho onen balíček je.
Tučná večeře a radost z dárků se často zapíjí kalíškem Akvavitu, což je tradiční destilát z obilí či brambor obohacen při druhém kole destilace o kmín a mnohdy i další byliny a koření.
Co nás s norskými přáteli spojuje je televizní program. Mezi historicky nejúspěšnější filmovou štědrovečerní baladu patří česká pohádka Tři oříšky pro Popelku, ideálně ve verzi s původním monodabingem, který se v severské zemi těší zrovna u této pohádky veliké slávě.
Věříme, že tato malá exkurze do norských vánočních tradic vám přinesla radost a přidala trochu severského kouzla do vašich vlastních příprav.
Gledelig jul! (Veselé Vánoce!)
